Blesk

Dnes ráno, po návratu z pravidelné vycházky, zůstala moje mistička prázdná. Nenašel jsem v ní ani jednu granulku. Šel jsem uplatnit reklamaci za paničkou do kuchyně. Ona mi však vysvětlila, že žrádýlko nebude. Ani má nejsmutnější psí očka nedokázala paničku přemluvit a tak jsem se šel uložit ke svému obvyklému dopolednímu podřimování. Přemýšlel jsem, co si zase přichystali moji dvounožci za překvapení. A opět to byla náramná zábava. Jeli jsme na návštěvu za bráškou Bleskem.

Po příjezdu na místo přiběhli s Bleskem ještě tři další pejsci. Musím říct, že mě moc hezky přivítali a hned mi ukazovali, kde je co zajímavého. Moji zvědavost vzbuzovala veliká otevřená vrata, tak jsem se tam honem běžel podívat. To jsem se teda děsně lekl. Stáli tam dva velicí koně. Jsem psík městský a i když už jsem jednou potkal na našem kopci koně, tohle jsem fakt nečekal. Panička se strachovala, abych neprovedl nějakou ptákovinu, ale koníci byli klidní a já jsem to zvládl taky dobře.

Když jsme si vše prohlédli, vydali jsme se na výlet k řece.   Brácha hned hopsl do vody, ale já byl opatrný. Nejdřív jsem smočil přední nožky a dál se mi nechtělo. Panička doufala, že si poprvé zaplavu, ale tu radost jsem jí neudělal. Osměloval jsem se jen velice pomalu a nešel jsem dál, než kde jsem stačil. Archimédés se svým objevem mě příliš nepřesvědčil a odmítal jsem vyzkoušet, zda voda opravdu nadnáší. Ale i tak jsme si pěkně užívali. Brácha byl v řece pořád a na břeh vylezl jen aby se otřepal a dopřál sprchu doprovázejícím dvounožcům.

Později došlo na voňavé opékání buřtů a každý z nás pejsků dostal svůj kousek dobroty. Ještě chvíli jsme se honili na blízké louce a trochu cvičili. Mě se vůbec nechtělo, pořád jsem musel čuchat a zkoumat okolí a nemohl jsem se soustředit. Tak snad někdy příště.  
Večer jsme dorazili domů krásně ulítaní a konečně došlo i na granulky. Hlad už jsem měl jako vlk. Nakonec jsem spokojeně usnul, protože jsem si dnes parádně užil světa.

Loučí se Merlin stále ještě neplavec