Archív měsíce července, rok 2007

Jsem odpovědné štěně a přemýšlím o svém budoucím povolání.  Nejprve jsem chtěl být archeologem. Dělal jsem průzkumné vrty v naší zahrádce s cílem objevit zbytky starověkého sídliště či městského opevnění. Zatím se ukazuje, že asi hledám ve špatné lokalitě. Abych pravdu řekl, už mě to zdaleka tak nebaví, jako když jsem rozhrabal celou hromadu písku, abych zjistil, zda neskrývá nějaké poklady. Navíc jsem ji pěkně upravil do vodorovna. Moje poctivá práce byla odměněna pouhým: 'proboha, co jsi to zase vyvedl?' Na archeologii jsem tudíž mírně zanevřel.

Celý článek »

Máme doma ošklivé udělátko na dveřích - kliku. Způsobuje, že se často ocitnu na špatné straně dveří. Na paničku táhne, já si pochrupuju na pelechu, panička vstane a já trouba v domění, že se chystá nějaká pěkná hra, vyběhnu na schody, ale ona  zůstane u dveří. Přemlouvá mě, abych se vrátil - to tak a přijdu o zábavu. Pak si povzdechne a dveře zavře protivnou klikou. A já zůstanu sám na chodbě. To teda fakt nemám rád. Jenže v neděli jsem na tu klikatou kliku pěkně vyzrál.

Celý článek »

Už jedou, honem už jedou' - volala jedno nedělní odpoledne panička na celý dům. Mužská část smečky důstojně kráčela po schodech, ale já a panička jsme utíkali jako o závod k domovní brance. Přiznám se, že jsem vůbec nevěděl o co jde, ale když u nás někdo takhle volá, honem se běžím podívat, co se bude dít zajímavého. To ale bylo překvapení a té radosti, kterou jsem měl. Na návštěvu přijela moje mamka Bella a druhým autem přijel můj bráška Blesk.

Celý článek »

Návod jak jíst horký smažený květák:

to si sedneš na zem vedle pánečkovy židle a smutně koukáš. Napjatě sleduješ každý jeho pohyb a chvílemi se netrpělivě zavrtíš. Po nějaké době ti páneček hodí na zem půlku usmažené růžičky.

Celý článek »

Miluji úklid. Když jsem byl úplně maličký, hrnul jsem se do uklízení jako dělová koule. Bohužel jsem u pánečků nepochodil. Teď už mě do místnosti, dokud není hotovo, většinou nepouštějí. Prý jsem továrna na katastrofy. Ale jsem náramně pyšný na první velký úklid svého pelíšku, který panička zvěčnila na fotce. Přiznám se, že mě z té námahy pěkně bolely tlapičky.

Celý článek »

Dnes bych vám chtěl napsat o pejskovi, kterého měla moje nová smečka před mým příchodem. Říkali mu Aron a byl to americko-kanadský bílý ovčák.  V člověčím světě se dějí různé podivnosti - během jeho života bylo totiž plemeno přejmenováno, a tak se z něj stal bílý švýcarský ovčák. Aron byl moc hodný pejsek, ale po celý život byl nadměrně plachý. Ke svým pánečkům se dostal až ve čtyřech měsících a vůbec nebyl socializovaný. První dva roky s ním moji dvounožci měli moc a moc práce. Aron se všeho bál a měl tendenci při každé nezvyklé situaci utíkat směrem k domovu.

Celý článek »

První den byl velmi náročný. Mým silným povahovým rysem, který se projevil hned po příjezdu domů, je zvědavost. Právě ta mi nedovolila zbytek dne prospat. Příručky praví, že štěňátko se má seznamovat pomalu a v klidu s novým příbytkem a jeho okolím, má mít zajištěn klid k odpočinku. Ze strany pánečků nemohu nic vytknout, opravdu se moc snažili. Ovšem já jim to po celý zbytek dne jenom kazil. Uložili mě na pelíšek, ale nechtělo se mi spát a už vůbec ne na vyhrazeném místě. S okolím jsem se seznamoval stylem vypuštěného torpéda a mým dvounožcům dalo moc práce mě ulovit. Byla to fakt psina, jak mě naháněli. Panička lamentovala, že vůbec neodpočívám a pořád jenom pobíhám, ňufám a zkoumám a spát nechci. Celý článek »

Pocházím z chovatelské stanice Od Kunovského lesa a oficiálně se jmenuji Baron. Nová smečka mi vybrala jméno Merlin, o důvodu změny mého jména vám napíši až někdy příště. Moje mamka je Adriana u Panáka alias Bella a taťka se jmenuje Falco of Kim´s Dream. Mám ještě čtyři brášky a čtyři sestřičky. Zatím jsem se několikrát setkal se svým milým bráškou Bleskem,  se kterým vždy provádíme krásný psí kusy.

Celý článek »