Návštěva

Už jedou, honem už jedou' - volala jedno nedělní odpoledne panička na celý dům. Mužská část smečky důstojně kráčela po schodech, ale já a panička jsme utíkali jako o závod k domovní brance. Přiznám se, že jsem vůbec nevěděl o co jde, ale když u nás někdo takhle volá, honem se běžím podívat, co se bude dít zajímavého. To ale bylo překvapení a té radosti, kterou jsem měl. Na návštěvu přijela moje mamka Bella a druhým autem přijel můj bráška Blesk.

To bylo vítání, skákání, vrtění ocáskem a olizování čumáčků. Větší radost mi moji dvounožci snad už ani nemohli připravit. S bráškou jsme dováděli, honili se, okusovali a naše mamka nás jen zpovzdálí pozorovala. Ještě jsme návštěvě ukázali náš veliký kopec, kam chodím na procházky. A venku to bylo mnohem lepší než na záhrádce, kde jsme s Bleskem neměli ten správný rozběh. Domů jsme se vrátili utahaní jako štěňata a málem jsem už neměl ani sílu návštěvu vyprovodit. Zbytek odpoledne a celou noc jsem prospal a ze spaní jsem si několikrát vesele štěkl, to když se mi zdálo o hrách s bráškou.

Nezapomínejte na příbuzné, je nám s nimi fajn.

Loučí se Merlin