Pátý rok psího života

A  zase mě čekají narozeniny. Jsem zvědavý, co si pro mě připravila smečka za překvapení, už se nemůžu dočkat.

Loňský rok proběhl v klidu a bez nějakých velkých lumpáren. No dobře, utéct do zahrady k sousedům není nejlepší nápad, ale bylo to jen jednou a jinak na mou duši, na psí uši a na kočičí svědomí se nekonal žádnej další průšvih. Spíše naopak. Konečně jsem pochopil pravidla etikety a pouštím své lidi jako první do dveří. Jen ten čumák stále někomu cpu pod ruku, prý se to nemá. Zvlášť když  dvounožec  polije sebe i koberec horkým čajem. Jenže jak jinak si teda mám říct o podrbání, když ho zrovna nutně potřebuji? To teda fakt nevím! Ani Guth-Jarkovský se o tom nezmiňuje ve svých pojednáních. To je pak holt pro jednoho čtyřnohýho bělouše dost těžká situace.

Ještě jednou věcí se mohu pochlubit. Aktivně jsem pomáhal při záchraně opeřeného puberťáka. Uplatnil jsem poznatky z ornitologického výzkumu, který jsem prováděl jako odrůstající štěně. Neříká se nadarmo: co se v mládí naučíš ... Jednoho jarního večera nám vlítl do pokoje malý kosák. Panička vystřelila z křesla jako raketa a honem běžela na zahradu pro pomoc. Teda ta vyváděla! Že se kosovi něco stane, že se zraní a vymýšlela další podobné katastrofické scénáře. Donutila hlavu rodiny okamžitě odhodit motyku a neprodleně jít zachraňovat. Ptačí dorostenec se snažil překazit naše spasitelské plány únikem nejprve za jednu skříň a potom za tu protější. Můj pán už chtěl akci vzdát, ale panička, zbaběle ukrytá na chodbě za dveřmi, mu nedovolila opustit místnost. Tak jsme zachraňovali až do zdárného konce. Když měl konečně páneček kosa v hrsti, panička přišla do pokoje a radila, jak správně opeřence vypustit z okna na zahrádku.Teda né, že bychom to nevěděli. Generál vždycky velí bezpečně schovaný před nebezpečím a prosté vojsko musí nastavovat vlastní kůži, jo tak už to na tom světě chodí.

O pár týdnů později mi udělala panička velikou radost. Byla na mezinárodní výstavě psů a jako suvenýr mi koupila úžasné kanape. Starý pelech sice nebyl poškozený, jen ta výplň uvnitř nějak splaskla, tak se rozhodla pro  výměnu za kvalitnější ležení.  Gauč má zvýšené boky a je celkově super. Jen mě doma všichni straší, že si pořídíme ještě dalšího čtyřnožce. Prý je nové odpočívadlo příliš velké a já nejsem schopen plně využít jeho kapacitu. Tak to tedy néééé, podnájemníka tady nechci za nic na světě. To raději přestanu spát stočený do klubíčka, aby bylo vidět hnedle na první pohled, že je mi pelech tak akorát.

Vánoce byly zase moc prima co se účasti týká, ale z rozdávání dárků jsem neměl žádné potěšení. Na Štědrý večer mě totiž postihl řídký případ s hustým běháním a s šéfem smečky jsme mnohokrát museli vyběhnout na zahrádku a zase zpátky. Pod stromečkem jsem našel voňavou kabelu plnou mých oblíbených dobrot, ale nedostal jsem ani ždibec. Po celé svátky jsem držel přísnou dietu sestávající z vařené rýže s mrkví a malým kouskem krůtího masa na ovonění misky. Dvounožci si hodovali a já utřel hubu. 

Všem sourozencům přeji báječný den, hodně dobrot a dárků. A navrch ještě příznivou povětrnostní situaci vhodnou k dlouhému blbnutí venku.

Zdraví Merlin - už pětiletý