Psí paráda

Upozorňuji předem, že nesouhlasím s trestem, který na mě byl vykonán minulou neděli a proti kterému jsem neměl šanci podat odvolání. Moji dvounožci mě hluboce zklamali. Nejlepší asi bude, když začnu vyprávět od začátku.

V sobotu večer jsem absolvoval před spaním pravidelnou procházku. S paničkou chodím rád, protože vždy trpělivě čeká až si přečtu všechny večerní zprávy. (V odborných kruzích se jim prý říká pesemesky).

Četl jsem zrovna jednu obzvlášť zajímavou novinku, když jsem si všiml, že se k nám blíží můj malý kamarád maltézáček Charlie. Jako vždy mě už zdálky zdravil a sděloval mi, že zrovna včera byl na pravidelné návštěvě v salonu krásy. V novém letním sestřihu vypadal opravdu dobře, ale chtěl jsem vědět, co je to ten psí salon. Prý je to místo, kde z každého psíka udělají krasavce. Domů jsem se vracel hodně zamyšlený. Jak je možné, že jsem tam ještě nebyl? I když mě doma pravidelně češou, koupou a občas mi udělá panička manikúru i pedikúru, měl bych zájem o nějaké to odborné zkrášlení.

V neděli ráno jsme se vypravili s paničkou na náš kopec, kde jsem potkal moc dobrého kámoše Blacka. Hned jsem se mu svěřil se svými starostmi. Black mě uklidnil, že prý psí salony jsou jen pro gaučové psíky a to my dva přece nejsme. Velcí pejsci se starají o svoji úpravu vždycky sami! Nabídl se, že mi poradí jak na to. Odběhli jsme spolu do křoví a já konečně pochopil, co je to správný voňavý make up. Ale jak mám vědět, že stoprocentně přírodní psí kosmetika vyvolá naprosto neadekvátní zděšení u mých dvounožců?

Když jsem vyběhl ze křoví náležitě upravený podle kámošovy rady, panička ztratila hlas a několikrát otevřela a zavřela pusu, ale hlásku nevydala. Ovšem bylo to ticho před bouří. Jen co popadla dech, hrozně se rozčílila. Hulákala na mě, že jsem prase a ještě navíc smrdutý oposum. (Pokud budeš vědět, co to je, napiš mi, prosím.) Měl jsem na krku, boku a zádech vetřený hnědožlutozelený voňavý make up, který prý údajně šíleně smrděl. Panička se mě snažila očistit několika kapesníky, ale po chvíli to vzdala, připnula mi vodítko a co nejrychleji jsme směřovali k domovu. Moje oblíbená nedělní procházka skončila ještě dřív než vůbec začala! O víkendu totiž nikam nespěcháme, můžu dlouho blbnout s okolojdoucími psíky a panička si ráda splkne s majiteli hrajících si čtyřnožců. Neměl jsem žádnou šanci pochlubit se přátelům a známým se svou novou image.

Při cestě domů jsem měl poprvé v životě zakázáno jít u nohy, prý bych paničce zamazal kalhoty. Nebylo mi umožněno ani vstoupit do domu, dveře mi byly přibouchnuty před nosem a to jsem ještě netušil, že budou ze zálohy povolány posily. Nemilosrdně a násilím jsem byl vstrčen do vany. Však jsem taky vřískal a hlasitě kňoural, když se mě lidičkové snažili narvat pod sprchu. Dobrou půl hodinu trvalo než jsem byl odlíčen dočista do čista a konečně jsem získal povolení opustit koupelnu. No a navíc jsem děsně páchl po dětském šamponu. Je jasné, že mí dvounožci vůbec nechápou, co je psí paráda.  

Moc pozdravů Tobě i kocourkovi posílá
Merlin